Místo, kde dochází k zvýšenému uniku tepelné energie. (např. překlady, ostění oken, železobetonové věnce apod.)

V zimě má tepelný most v interiéru chladnější povrch, v exteriéru naopak teplejší povrch  než okolní konstrukce.

Cílem je zamezit úniku tepla, tzn. přerušení tepelného mostu.

U

[W/(m2.K)]

Udává tepelně izolační vlastnosti jednotlivých konstrukcí

Čím nižší hodnota U, tím má konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti.

Celková hodnota U není pouze součtem hodnot jednotlivých materiálů konstrukce, ale jeho součástí jsou i tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými vrstvami konstrukce.

Součinitel U je dán vztahem U = 1/R

(příklad: pěnový polystyren má odpor tepla R = 5 m2K/W, součinitel prostupu tepla má potom hodnotu U = 1/5 = 0,2 W/m2K)

R

[(m2.K)/W)]

Schopnost materiálu, konstrukce zadržet teplo

Čím vyšší hodnota R, tím lépe materiál izoluje

λ

[(W/m.K)]

Schopnost materiálu vést teplo (za jakou dobu projde teplo daným materiálem)

Čím nižší hodnota λ, tím lépe materiál izoluje

(tím nižší je rychlost prostupu tepla)

R_d

μ

Difúzní odpor zdiva

a

Faktor difúzního odporu

Schopnost zdiva propouštět vodní páry

Čím nižší hodnota Rd, tím konstrukce lépe „dýchá“

Čím nižší hodnota μ, tím lépe konstrukce „dýchá“

Hodnota difúzního odporu je dána vztahem Rd= μ * d, kde d je tloušťka zdiva v metrech

(příklad: 0,1m tlustá stěna z plných cihel (μplná cihla = 9)  Rd = 0,1*9 = 0,9)

Schopnost konstrukce ukládat teplo.

Konstrukce tak napomáhá udržet přirozené klima v interiéru. Akumulační schopnost v teplých dnech zabraňuje přehřátí, v chladných dnech vychladnutí

Obecně, čím větší tepelný odpor R konstrukce, tím má horší akumulační schopnost

Teplo lépe akumulují masivnější (těžší) materiály.

(např. plné pálené cihly mají lepší akumulační schopnost než pórobetonové tvárnice)

Hustota materiálu

Vypočítává se poměrem hmotnosti ku objemu tělesa

c

[(J/kg.K)]

Množství tepla, které je třeba dodat 1 kg materiálu, aby se ohřál o 1 °C

Čím nižší c, tím méně tepla potřebuje materiál k ohřátí